1. Charakter a druh mimořádné události
Typová činnost obsahuje postup složek integrovaného záchranného systému (dále jen ?IZS?) při
záchranných a likvidačních pracích v případě žádosti orgánu veterinární správy o společné řešení mimořádné
události spojené s mimořádnými opatřeními ke zdolání chřipky ptáků.
Chřipka ptáků (aviární influenza) je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů,
pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A. Virus se šíří kontaktem
s ostatními ptáky, vzduchem, kontaminovanými dopravními prostředky, technikou, nářadím, krmivem
a znečištěnou obuví a oděvem. Existuje možnost přenosu viru tažnými a migrujícími volně žijícími ptáky,
zejména vrubozobými (vodními). Inkubační doba nemoci je 3 až 7 dní.
Za mimořádnou událost (dále jen ?MU?) se považuje situace, kdy nelze zvládnout likvidaci ohniska
nákazy silami a prostředky chovatele respektive příslušného orgánu veterinární správy. Likvidace ohnisek
nákazy je specifickou odbornou záležitostí, kde sehrává hlavní roli Státní veterinární správa ČR (dále jen
?SVS?), místně příslušné krajské veterinární správy (dále jen ?KVS?) a působí další subjekty (HZS ČR, Policie
ČR, AČR apod.).
Záchrannými a likvidačními pracemi složek IZS se rozumí opatření spojená s likvidací nákazy
u nakažených chovů, které je považováno za ohnisko nákazy, a také sběr uhynulých volně žijících, zejména
vodních ptáků v přírodě podezřelých z nákazy (husa nebo labuť ? 1 kus a více, jiní vrubozobí ptáci ? více než
5 kusů), který slouží ke zjištění výskytu nákazy a k eliminaci jejího dalšího šíření.
2. Zapojení IZS do řešení mimořádné události
MV-GŘ HZS ČR a HZS krajů organizují zapojení sil a prostředků složek IZS uvedených v poplachových
plánech IZS (včetně zapojení Armády ČR) do opatření stanovených touto typovou činností na vyžádání
orgánu veterinární správy. HZS kraje dohodne způsob komunikace s orgány veterinární správy a projedná
společný postup HZS kraje a zapojení složek IZS.
Složky IZS budou zapojeny v případě, že příslušný orgán veterinární správy požádá HZS ČR
o společné řešení mimořádné události spojené s mimořádnými opatřeními ke zdolání nákazy chřipky ptáků
a v zájmu ochrany veřejného zdraví a opatření k zabránění šíření nákazy. Žádost bude podána:
a) generálnímu řediteli HZS ČR, cestou operačního a informačního střediska MV-GŘ HZS ČR (dále jen
?OPIS GŘ?), nebo
b) řediteli HZS kraje, cestou operačního a informačního střediska HZS kraje (dále jen ?KOPIS?).
Žádost bude písemná a může mít i formou záznamu z jednání příslušné nákazové komise. O záměru
požádat o společné řešení mimořádné události budou OPIS GŘ a KOPIS informována dopředu telefonicky.
Právním důsledkem uvedené žádosti je organizace záchranných a likvidačních prací podle zákona o IZS
na úrovni:
a) místa zásahu (v místě bezprostředního působení mimořádné události, zpravidla v ohnisku chřipky
ptáků nebo v ochranném pásmu), kde bude ustaven velitel zásahu pro koordinaci nasazení složek
IZS dle zákona o IZS (§19),
b) operačního řízení společného zásahu složek IZS prostřednictvím operačního a informačního
střediska IZS,
c) obce s rozšířenou působností, kraje, generálního ředitelství HZS ČR nebo Ministerstva vnitra jako tzv.
strategické řízení, při kterém může být svolán pro koordinaci záchranných a likvidačních prací
příslušný krizový štáb (obce s rozšířenou působností, kraje, generálního ředitelství HZS ČR,
Ministerstva vnitra),
přičemž opatření a postup orgánů veterinární správy dle zákona 166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen ?veterinární zákon?), jakož i všechna
ustanovení vyplývající z uvedeného zákona budou v souladu s § 4 odst. 5 zákona o IZS plně respektována
na všech úrovních řízení v IZS.
Za žádost o společné řešení mimořádné události se nepovažuje oznámení krajské veterinární správy
a městské veterinární správy v hl. m. Praze o vzniku nákazy kraji, obcím, příslušnému KOPIS, Policii ČR
podle § 49 odst. 1 písmeno e) veterinárního zákona nebo vyžádání si jeho součinnosti k některým úkonům
podle § 57 veterinárního zákona.
3. Velitel zásahu a taktika na místě zásahu
Velitelem zásahu je velitel jednotky požární ochrany, který řídí zásah a koordinuje součinnost složek IZS
v místě zásahu; při rozhodování vychází z odborných stanovisek nebo doporučení orgánů veterinární správy.
Ke koordinaci činnosti složek IZS v místě zásahu zřizuje velitel zásahu štáb velitele zásahu.
Taktika na místě zásahu spočívá na obecných pravidlech při zásahu na nebezpečnou látku. Prioritně
je třeba zajistit ochranu zasahujících osob a zabránit šíření nákazy. Vedoucí jednotlivých složek IZS si vedou
seznam všech svých osob pohybujících se v ohnisku nákazy pro případné dohledání kontaktů k zavedení
protiepidemických opatření v případě vzniku infekce virem H5N1.
Zásah v místě nakaženého chovu spočívá v provedení průzkumu, uzavření místa mimořádné události;
určení nebezpečné a vnější zóny se stanovením vstupů a výstupů pro zásah složek IZS a spolupracujících
osob, likvidace chovu, vyklizení objektu, zajištění dezinfekce osob a techniky a provedení závěrečné
dezinfekce objektu nakaženého chovu, vždy v souladu s pokyny orgánů veterinární správy. Orgán veterinární
správy stanoví nezávisle na uvedené taktice také ochranná pásma a pásma dozoru s odpovídajícími
veterinárními opatřeními, např. pro jiné chovatele.
Zásah v případě jednotlivého sběru uhynulých ptáků v přírodě spočívá ve sběru uhynulého zvířete
(kadáveru), jeho uložení do transportních obalů k vyšetření nebo k likvidaci a případné dezinfekci místa
nálezu.
4. Stupeň poplachu
O stupni poplachu rozhoduje povaha konkrétního zásahu, zpravidla se při likvidaci nakaženého chovu
vyhlašuje třetí stupeň poplachu, v případě jednotlivého sběru uhynulých ptáků v přírodě první stupeň.
5. Časové vymezení zásahu řešeného podle této typové činnosti
Řešení mimořádné události začíná žádostí orgánů veterinární správy o společné řešení mimořádné
události a končí ukončením požadovaných likvidačních prací, zpravidla po závěrečné dezinfekci objektu, kde
byl nakažený chov.
6. Síly a prostředky složek IZS
Budou nasazovány v souladu s poplachovým plánem IZS kraje, ústředním poplachovým plánem IZS
a touto typovou činností.
7. Činnost správních úřadů, chovatelů a složek IZS
a) Orgány veterinární správy
Orgány veterinární správy postupují v souladu s manuálem pro Aviární influenzu, který je zpracován
na základě právních předpisů (zákon č. 166/1999 Sb., vyhláška č. 36/2007 Sb.), které jsou v aktuální podobě
k dispozici na portále Státní veterinární správy (www.svscr.cz) a v souladu s touto typovou činností.
Orgány veterinární správy se rozumí SVS a KVS, která organizuje činnost krajského centra tlumení
nákaz. Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají orgány veterinární správy, Ministerstvo
zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a obce.
b) Obec
Obec dotčená veterinárními opatřeními souvisejícími s vyhlášením ohniska chřipky ptáků zabezpečuje
především úkoly v ochraně obyvatelstva (viz list orgánů veterinární správy, chovatelů a dalších subjektů).
c) Chovatelé
Plní úkoly uložené orgány veterinární správy na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
a změně některých zákonů, § 12 (viz list orgánů veterinární správy, chovatelů a dalších subjektů).
d) HZS ČR a jednotky PO
HZS ČR a jednotky PO budou provádět záchranné a likvidační práce v souladu s postupem vyhlášeným
orgány veterinární správy a listem jednotek PO této typové činnosti.
e) Policie ČR
Policie ČR bude po vyhlášení mimořádných veterinárních opatření v rámci IZS nebo samostatně
na vyžádání orgánu veterinární správy zajišťovat činnosti podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České
republiky a v souladu s listem Policie ČR této typové činnosti.
f) Armáda ČR
V případě potřeby bude na vyžádání provádět likvidační práce podle pokynů OPIS GŘ a velitele zásahu
v souladu s listem Armády ČR této typové činnosti.
g) Zdravotnická záchranná služba
Zdravotnická záchranná služba kraje (ZZS kraje) bude provádět záchranné práce v souladu s listem
Zdravotnické záchranné služby a zdravotní péče této typové činnosti.
h) Krajská hygienická stanice
Krajská hygienická stanice (KHS) bude provádět činnosti v souladu s listem orgánů ochrany veřejného
zdraví této typové činnosti.
i) Hejtmani krajů a starostové obcí s rozšířenou působností
Při koordinaci záchranných a likvidačních prací v ohnisku nákazy mohou hejtmani krajů a starostové obcí
s rozšířenou působností využívat krizové štáby, přičemž cílem koordinace je:
1. stanovit priority provádění záchranných a likvidačních prací při opatřeních majících dopad
na obyvatelstvo a infrastrukturu územního celku v souladu s opařeními orgánů veterinární správy,
popř. orgánů ochrany veřejného zdraví,
2. zabezpečit logistické podmínky pro činnost složek IZS při provádění záchranných a likvidačních
prací, pokud budou složkami vyžadovány.
j) Ministerstvo vnitra
Při koordinaci záchranných a likvidačních prací Ministerstvo vnitra zabezpečuje:
1. stanovení priorit provádění záchranných a likvidačních prací,
2. zapojení sil a prostředků v působnosti Ministerstva vnitra, ve prospěch a v souladu s potřebami
provádění záchranných a likvidačních prací a ochranou obyvatelstva podle Ústředního
poplachového plánu IZS, v souladu s požadavky SVS.
1. Rozsah provádění dezinfekce
HZS ČR a Armáda ČR budou připraveny na provádění dezinfekce
a) Obvodu pneumatik kol a podběhů vozidel ? zpravidla broděním v dezinfekčním roztoku (viz níže
standardní dezinfekční prostředky), výška hladiny musí být minimálně 10 cm. Podběhy vozidel musí
být dezinfekčním roztokem vystříkány.
b) Vnějšího povrchu celého vozidla ? pomocí stanoviště dekontaminace techniky dezinfekčním roztokem
případně mycího rámu.
c) Kontaminovaných ploch a terénu včetně místa, ze kterého byl proveden sběr kadáveru (kromě vodní
hladiny) ? posypovými dezinfekčními prostředky.
d) Kontaminovaných osob ? v rozvinutém stanovišti dekontaminace osob.
e) Věcných prostředků použitých ke sběru uhynulých zvířat, např. lopatka, kleště ? postřikovými
prostředky.
f) Odložených osobních ochranných prostředků: gumová holeňová obuv, protichemické rukavice,
ochranná obličejová maska, brýle, protichemický ochranný oděv (kromě jednorázového
protichemického ochranného oděvu s kapucí). Dezinfekce se provede na dekontaminačním
stanovišti. Opětovně se tyto osobní ochranné prostředky dezinfikují po svléknutí nově připraveným
dezinfekčním roztokem v souladu s návodem, který dodal výrobce dezinfekčního činidla. Po uplynutí
expoziční doby se prostředky opláchnou čistou vodou a nechají se uschnout.
g) Ochranné plovací vesty ponořením do dezinfekčního roztoku na dobu v souladu s návodem, který
dodal výrobce dezinfekčního činidla. Po uplynutí expoziční doby se opláchne čistou vodou a nechá
uschnout.
h) Dezinfekce věcných prostředků a požární techniky (loď) použitých při zásahu se provede
opakovaným postřikem dezinfekčním roztokem s expoziční dobou v souladu s návodem, který dodal
výrobce dezinfekčního činidla a následným oplachem čistou vodou.
Roztok nesmí nikdy zaschnout.
S prováděnou dezinfekcí a jejími způsoby souvisí i likvidace použitého dezinfekčního roztoku. Způsob
likvidace musí být projednán rovněž s orgány životního prostředí.
2. Standardní dezinfekční prostředky
a) Persteril 36 %
? dezinfekce pokožky 0,2% vodným roztokem, expoziční doba 1 minuta a následný oplach čistou
pitnou vodou,
? dezinfekce ochranných oděvů nebo povrchů 2% vodným roztokem, expoziční doba 1 minuta
a následný oplach vodou.
b) Chlornan sodný ? roztok
Dezinfekce věcných prostředků a techniky vodným roztokem připraveným tak, aby koncentrace
aktivního chlóru v aplikovaném roztoku byla min. 2 % hm. (např. komerčně dodávaný roztok
chrornanu sodného nebo SAVO). Následný oplach vodou.
c) Chlornan sodný ? pevný nebo chlornan vápenatý - pevný
Dezinfekce místa sběru kadáveru posypem, vyjma vodních ploch.
d) Hvězda
Dezinfekce pokožky, ochranných oděvů a techniky min. 10% vodným roztokem, expoziční doba
5 minut a následný oplach čistou vodou. Příprava 100% dezinfekčního činidla v poměru 4 díly složky
AA a 1 díl složky CC, způsob aplikace postřikem.
e) Virkon
Dezinfekce chovných prostor, obuvi, pneumatik, způsob aplikace postřikem, forma vodorozpustného
prášku nebo tablet, příprava dle návodu výrobce.
f) Chloramin TS
Dezinfekce povrchů pevným přípravkem nebo dezinfekce ochranných a věcných prostředků
a techniky vodným roztokem připraveným tak, aby koncentrace aktivního chlóru v aplikovaném
roztoku byla min. 2 % hm. Ředí se vodou o teplotě 30-40?C. Expoziční doba 30 min. a následný
oplach vodou.
A. Úkoly a činnost související s tlumením nákazy po potvrzeném výskytu chřipky
ptáků na území České republiky
Krajská veterinární správa ? krajské krizové centrum pro tlumení nákaz (stálá služba KVS)
1. Oznamuje potvrzený výskyt chřipky ptáků stálé službě SVS, KOPIS, IOS KŘP, příslušnému
krajskému úřadu (resp. úřadu městské části hl. m. Prahy), obci, příslušné krajské komoře
veterinárních lékařů a příslušné krajské hygienické stanici.
2. Zajišťuje předávání informací hromadným sdělovacím prostředkům.
Státní veterinární správa ? oddělení pro řešení krizových situací (stálá služba SVS)
1. O potvrzeném výskytu chřipky ptáků informuje OPIS GŘ a Ministerstvo zdravotnictví a další dotčené
orgány v souladu s § 49 veterinárního zákona.
2. Zajišťuje předávání informací hromadným sdělovacím prostředkům.
3. Oznamuje na mezinárodní úrovni výskyt chřipky ptáků na území ČR v souladu s platnou legislativou.
Operační a informační středisko HZS krajů (KOPIS)
Po přijetí informace o potvrzeném výskytu chřipky ptáků od Krajské veterinární správy
1. Informuje o situaci krajského řídicího důstojníka, vedení HZS kraje, OPIS GŘ, IOS KŘP, ZOS ZZS
kraje a hejtmana kraje.
2. Po předchozí dohodě s KVS vysílá jednotku HZS kraje k nálezu uhynulých ptáků s podezřením
na chřipku ptáků (husa nebo labuť ? 1 kus a více, jiní vrubozobí ptáci ? více než 5 kusů).
3. Informuje stálou službu KVS o nálezu uhynulých ptáků s podezřením na chřipku ptáků v kraji.
4. Upozorňuje obec (věcně příslušný orgán veterinární správy) na nutnost zajištění odvozu ohlášeného
kadáveru k vyšetření nebo k likvidaci; výjimečně (nejmenší obce apod.) na požádání poskytne obci
součinnost při přivolání osoby s povolením veterinární asanačni činnosti dle § 40 odst. 3 veterinárního
zákona, která odvoz kadáveru zajistí na náklady obce, není-li znám chovatel.
Operační a informační středisko MV-GŘ HZS ČR (OPIS GŘ)
Po přijetí informace od KOPIS o potvrzeném výskytu chřipky ptáků na území ČR:
1. Informuje o situaci řídicího důstojníka, vedení GŘ HZS ČR, OS PP, SOC MO, Situační a informační
centrum MV, hlavního hygienika MV a KOPISy všech ostatních krajů.
2. Informuje stálou službu SVS o nálezu uhynulých ptáků s podezřením na chřipku ptáků.
Integrované operační středisko krajského ředitelství policie (IOS KŘP)
1. Informuje vedení KŘP o zprávě KVS o potvrzeném výskytu chřipky ptáků.
2. Přijímá a zaznamenává (resp. přesměruje oznamovatele na obecní policii) oznámení osob o nálezech
uhynulých nebo nemocných ptáků (způsob a obsah komunikace s oznamovateli viz list Policie České
republiky).
3. Vkládá informace o ?nálezech mrtvých ptáků a drůbeže v souvislosti s nebezpečím výskytu ptačí
chřipky na území ČR? do stejnojmenné třídy informačního systému Událost.
4. Předává zpracované záznamy o nálezech kadáverů ptáků styčnému místu KVS, případně upozorňuje
úřední veterinární lékaře na výskyt nemocných ptáků.
5. Upozorňuje obec (věcně příslušný orgán veterinární správy) na nutnost zajištění odvozu ohlášeného
kadáveru k vyšetření nebo k likvidaci; výjimečně (nejmenší obce apod.) na požádání poskytne obci
součinnost při přivolání osoby s povolením veterinární asanačni činnosti dle § 40 odst. 3 veterinárního
zákona, která odvoz kadáveru zajistí na náklady obce, není-li znám chovatel.
B. Úkoly a činnost při vlastním zásahu složek IZS při realizaci mimořádných
veterinárních opatření ke zdolání chřipky ptáků
K úspěšnému zvládnutí mimořádné situace musí operační řízení v této fázi zejména zabezpečit:
1. Maximální podporu a servis veliteli zásahu a složkám IZS na místě zásahu.
2. Řízení součinnosti složek IZS a spolupracujících orgánů v operační úrovni, včetně podpory při svolání
řídicích štábů, krizových štábů a dalších struktur věcně příslušných orgánů.
3. Shromáždění veškerých dostupných informací potřebných pro činnost složek IZS a příslušných
orgánů.
Operační a informační středisko HZS kraje (KOPIS)
Po přijetí žádosti o společné řešení mimořádné události složkami IZS od Krajské veterinární správy:
1. Informuje o žádosti krajského řídicího důstojníka a vedení HZS kraje, hejtmana kraje, IOS KRP,
zdravotnické operační středisko ZZS kraje a OPIS GŘ.
2. Plní požadavky velitele zásahu na síly a prostředky složek IZS na zajištění mimořádných
veterinárních opatření ke zdolání chřipky ptáků nařízených příslušným orgánem veterinární správy.
3. Předává získané informace o nákaze na IOS KŘP, stálé službě KVS a OPIS GŘ.
4. Dle požadavku velitele zásahu žádá OPIS GŘ o potřebné síly a prostředky včetně speciálních sil
a prostředků dle Ústředního poplachového plánu IZS.
5. V případě potřeby zajišťuje předávání zpráv hromadným sdělovacím prostředkům dle § 32 zákona
o IZS.
Operační a informační středisko MV-GŘ HZS ČR (OPIS GŘ)
Po přijetí informace od KOPIS, resp. žádosti o společné řešení mimořádné události složkami IZS od
Státní veterinární správy:
1. Informuje o situaci řídicího důstojníka a vedení MV-GŘ HZS ČR, operační střediska složek IZS
(Policie ČR, SOC MO), Situační a informační centrum MV.
2. Soustřeďuje požadavky od KOPIS na povolání potřebných síl a prostředků včetně speciálních
prostředků dle Ústředního poplachového plánu IZS (AČR apod.).
3. Ve spolupráci se štábem generálního ředitelství HZS ČR zabezpečuje úkoly ústřední koordinace
záchranných a likvidačních prací ve smyslu zákona o IZS.
4. Předává získané informace o nákaze a žádostech příslušného orgánu veterinární správy o společném
řešení mimořádných veterinárních opatření na operační střediska složek IZS.
5. Informuje o situaci hlavního hygienika MV.
Integrované operační středisko krajského ředitelství policie (IOS KŘP)
1. Plní úkoly uvedené v bodech 2.- 5, jako v období tlumení nákazy (viz výše).
2. Přijímá žádosti o součinnost orgánů KVS při zdolávání chřipky ptáků podle § 57 odst. 2 veterinárního
zákona a předává je příslušným organizačním článkům KŘP.
3. Přijímá žádosti obce o doprovod osob provádějících utrácení ptáků v malochovech a předává je
místně příslušným obvodním oddělením, resp. územním odborům KŘP.
4. Přijímá oznámení KOPIS o žádosti KVS o provedení zásahu složek IZS při společném řešení
a oznamuje to vedení KŘP a OS PP.
5. Zajišťuje přenos informací pro nasazování sil a prostředků Policie ČR na žádost velitele zásahu.
Operační středisko operačního odboru Policejního prezidia ČR (OS PP)
1. Předává informace o vyžádání sil a prostředků policie k provádění likvidačních prací, vyvolaných
chřipkou ptáků, v rámci zásahu IZS vedení Policejního prezidia České republiky.
2. Zajišťuje komunikaci s OPIS GŘ a dalšími operačními středisky v případě vyhlášení krizového stavu
z příčin rozsáhlé epizootie (epidemie zvířat) chřipky ptáků.
Krajská veterinární správa - krajské krizové centrum pro tlumení nákaz (stálá služba KVS)
1. Vysílá k místu ohniska nákazy a do pásma ochranných opatření (ochranná pásma nebo pásma
dozoru) jednoho nebo více úředních veterinárních lékařů.
2. Průběžně informuje stálou službu SVS o průběhu ochranných a zdolávacích opatření.
Státní veterinární správa ? oddělení pro řešení krizových situací (stálá služba SVS)
1. Koordinuje činnost KVS sousedních krajů, v případě že ochranná pásma nebo pásma dozoru
přesahují hranice kraje.
2. Povolává k ohnisku nákazy síly a prostředky Pohotovostního střediska pro likvidaci nákaz.
3. Žádá Správu státních hmotných rezerv o uvolnění prostředků k utrácení drůbeže (kontejnery).
4. Zajišťuje další potřebné prostředky pro utrácení drůbeže (např. plyn CO2, CO, odpařovače plynu,
apod.)
5. Na mezinárodní úrovni informuje o přijatých ochranných a zdolávacích opatřeních a o jejich ukončení.
Společné operační centrum Ministerstva obrany (SOC MO)
Po přijetí žádosti od OPIS GŘ k nasazení sil a prostředků k řešení mimořádné události:
1. Informuje vedoucí funkcionáře resortu MO o situaci.
2. Vyčleňuje síly a prostředky AČR zařazené do IZS podle požadavků OPIS GŘ.
3. Vyčleňuje odřady k likvidaci chřipky ptáků podle požadavků OPIS GŘ.
Zdravotnické operační středisko ZZS kraje (ZOS ZZS kraje)
1. Vysílá na vyžádání do místa zásahu výjezdovou skupinu.
2. Koordinuje činnost výjezdových skupin ZZS v případě, že jich byl na místo zásahu vyslán větší počet.
3. Informuje lůžkové zdravotnické zařízení o případné přepravě pacienta do tohoto zařízení.
A. Sběr volně uhynulého ptactva v přírodě
Sběr volně uhynulého ptactva s podezřením na chřipku ptáků se týká zejména ptáků vrubozobých,
přičemž u uhynulé husy nebo labutě se sběr týká každého uhynulého kusu, u ostatní vrubozobých ptáků
v počtu větším než 5 uhynulých kusů. (Společným znakem všech vrubozobých ptáků jsou vroubkované okraje
zobáku a prsty spojující plovací blána - vodní ptactvo).
1. Postup pro sběr volně uhynulého ptactva
a) Dožádat přes KOPIS na místo události přítomnost zástupce KVS nebo veterinárního lékaře
(viz seznam spojení na krajské veterinární správy na www.svscr.cz) nebo jej informovat a postupovat
dle dohodnutého postupu s ním ? sběr, zajištění ptáků pro další vyšetření (orgány veterinární správy
mohou rozhodnout o organizaci sběru uhynulých ptáků speciálním sanačním podnikem).
b) Pokud je uhynulý pták v nepřístupném místě, po dohodě s KVS jednotka PO ptáka vyprostí za použití
osobních ochranných prostředků (OOP).
c) Při sběru uhynulého ptáka se stanoví nebezpečná zóna 10 m od uhynulého ptáka. Jištění hasičů
v nebezpečné zóně se pro účely této činnosti neprovádí (stanoveno odlišně od Bojového řádu
jednotek PO ? taktické postupy zásahu). V přehledných situacích pro zásah může sběr provést jen
jeden hasič. Sběr je výhodné provést např. mechanickými kleštěmi, lopatkou, které lze dezinfikovat.
d) Nástupní prostor pro zásah a dekontaminační stanoviště je nutné stanovit mimo místa znečištěná
trusem ptáků a mimo výběhy drůbeže.
e) Uhynulý pták (kadáver) se uloží do dvou samostatně uzavřených polyethylenových pytlů, před
vložením do dalšího pevného transportního obalu se povrch vnějšího pytle dezinfikuje a podle pokynů
krajské veterinární správy předá k vyšetření nebo k likvidaci.
2. Prostředky pro ukládání uhynulého ptactva s podezřením na chřipku ptáků
a) Polyethylenové pytle - neprůhledné, silnější v tloušťce min. 200 ?m. Je nutné vždy použít dva pytle,
které se samostatně uzavřou.
b) Pevný transportní obal ? nerozbitná, nepropustná a plynotěsná, uzavíratelná nádoba, např. sud.
Povrch vnějšího pytle se před vložením do pevného transportního obalu dezinfikuje.
3. Organizace operačních skupin pro zásah
Ke sběru uhynulého ptactva ve volné přírodě a při činnostech v ohnisku nákazy je vhodné předurčit
operační skupiny nebo družstva tak, aby mohl být sledován cíleně zdravotní stav hasičů, byla zachována
určitá zručnost a praxe při nasazení a bylo je možno nahradit jinými hasiči. Počet operačních skupin stanoví
HZS kraje, doporučuje se je zřídit na každé stanici typu C.
4. Průvodka k sběru uhynulého ptáka
Pokud je kadáver určen k dalšímu vyšetření, je třeba vyplnit dvě průvodky k sběru uhynulého ptáka,
(viz níže). Jedna se uloží do pevného transportního obalu, druhá se předá na místě učeném orgánem
veterinární správy.
B. Likvidace nakaženého chovu ? činnost v ohnisku nákazy
1. Jednotky PO při likvidaci nakaženého chovu zabezpečují
a) Podpůrné práce pro orgány veterinární správy v chovných objektech drůbeže označené jako ohniska
nákazy nebo určených k usmrcení chované drůbeže nebo ostatních ptáků držených v zajetí.
b) Zajištění činnosti stanovišť dekontaminace (dezinfekce) osob a techniky v místech výstupu
z ochranných zón kolem ohnisek nákazy, popř. zajištění náhradních oděvů po dezinfekci.
c) Zajištění a provoz prostředků pro osvětlení místa zásahu.
d) Zajištění vytyčovacích prostředků k označení kontaminovaného místa a vstupu a výstupu
do ochranné zóny.
e) Podíl na dodávkách vody pro dezinfekci a pomoc při závěrečné dezinfekci.
f) Součinnost při přípravě haly k zaplynování, utěsnění haly, zaplynování haly a bezpečné odvětrání
haly.1
g) Ve spolupráci s orgány veterinární správy měření koncentrace plynu použitého k utrácení (CO2 nebo
CO) v hale a monitorování koncentrace těchto plynů v okolí haly.
h) Pomocné práce při vyskladnění drůbeže ze stájí k utracení. 2
i) Přemístění drůbeže do kontejneru k utracení. 2
j) Odstranění kadáverů utracené drůbeže z haly. 2
k) Průběžnou dezinfekci hospodářství.3
l) Vyklizení hal po odstranění kadáverů utracené drůbeže. 2
m) Úklid, mechanickou očistu a předběžnou dezinfekci. 3
n) Terénní úpravy, rýhování, hloubení a navážku zeminy.
o) Pomocné práce v bezprostředním okolí ohniska. 3
p) Zajištění vhodných nádob nebo kontejnerů k neškodnému odstranění infikovaných materiálů kromě kadáverů, pevných igelitových pytlů, popř. vhodných plynotěsných nádob na přemístění kadáverů
do velkých kontejnerů při utrácení v drobných chovech. 3
V případě koordinace záchranných a likvidačních prací bude HZS ČR zajišťovat
? Funkci OPIS IZS.
? Velitele zásahu na místě zásahu, přičemž velitel zásahu bude využívat oprávnění ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a § 19 zákona o IZS.
? Přepravu vzorků k potvrzení nákazy chřipky ptáků na vyžádání orgánu veterinární správy
vozidlem s právem přednostní jízdy do národní referenční laboratoře Státního veterinárního
ústavu.
? Podílet se v rámci uplatnění osobní a věcné pomoci nebo poplachových plánů IZS na:
? dodávce vody na dezinfekci,
? likvidaci utraceného chovu,
? nezbytných zemních pracích,
? nouzovém zásobování dotčeného obyvatelstva, pokud jsou nařízena ochranná pásma
režimovými opatřeními s karanténou,
o dezinfekci osob a prostředků v dekontaminačních (dezinfekčních) stanovištích na hranici
nebezpečných zón nebo ochranných pásem.
Požadavky jednotlivých HZS krajů na síly a prostředky HZS ČR budou soustřeďovány na OPIS
GŘ a odtud uplatňovány v souvislosti s ústřední koordinací záchranných a likvidačních prací.
5. Opatření k minimalizaci rizika přenosu chřipky ptáků na člověka u zasahujících
složek IZS
a) Minimalizace doby expozice infekčním agens (H5N1).
b) Používání osobních ochranných prostředků.
c) Důsledné provádění dezinfekce a dodržování zásad osobní hygieny.
d) Vakcinace sezónní očkovací látkou proti chřipce.
e) Sledování zdravotního stavu exponovaných osob.
Příklady činností, při kterých dochází nejčastěji k přímému kontaktu s infekčním agens (H5N1)
? Práce v chovech s infikovanými ptáky.
? Veterinární vyšetřování nakažených a uhynulých ptáků, odebírání vzorků.
? Činnost při likvidaci infikovaných chovů.
? Úklid a dezinfekce kontaminovaných materiálů a prostor.
? Další činnost s infikovanými ptáky a zvířaty.
6. Osobní ochranné prostředky (OOP)
Použití OOP se odvíjí v závislosti dle konkrétních prováděných činností.
a) Sběr uhynulých ptáků ve volné přírodě:
? pracovní stejnokroj II (PS II),
? jednorázový protichemický ochranný oděv (např. Tyvek C, Mikroguard 2500 plus),
? pryžová holeňová obuv,
? pryžové rukavice,
? polomaska (respirátor) s ochrannými brýlemi nebo filtrační dýchací přístroj (obličejová maska
s filtrem P3 nebo MOF 6).
Pozn.: členové jednotek SDH obcí, kteří provádějí jednorázový sběr uhynulého zvířete na výzvu
starosty obce, mohou do doby, kdy není prokázána nákaza chřipky ptáků na území ČR používat jen
pracovní oděv (PS II) nebo jiný, nikoliv civilní, oděv. 4 Po použití u zásahu nelze pracovní oděv dále
používat bez jeho očisty.
b) Práce v uzavřených objektech v ohnisku nákazy při vyklizení nakažené drůbeže apod.:
? Jednorázový protichemický oděv (např. Tyvek C, Mikroguard 2500 plus), spoje u rukávů a nohavic
je vhodné zatahovat samolepící páskou nebo protichemický ochranný oděv (např. Sunit, SOO-CO)
kryjící jednovrstvý zásahový oděv nebo PS II,
? pryžová holeňová obuv,
? latexové chirurgické rukavice v kombinaci s odolnými pryžovými rukavicemi nebo
s protichemickými ochrannými rukavicemi se speciální úpravou proti protržení,
? filtrační dýchací přístroj (obličejová maska s filtrem P3 nebo MOF 6) nebo filtrační polomaska FF
P3 spolu s uzavřenými protiprašnými ochrannými brýlemi.
Při použití uvedených OOP se zasahující hasič nevybavuje přilbou (povrch hlavy a krku musí být kryt
kapucí ochranného oděvu). V případě zásahu na vodní hladině se navíc vybavuje ochranou plovací
vestou.
c) Práce v uzavřených objektech v ohnisku nákazy při plynování hal, plošné dezinfekci nebo
v silně exponovaných místech dezinfekčními prostředky:
? plynotěsný protichemický ochranný oděv přetlakový s izolačním dýchacím přístrojem umístěným
pod oděvem (typ 1a).
7. Postup při odkládání OOP
Odkládání jednorázového protichemického oděvu se provádí v následujících krocích:
a) sejmutí protichemických ochranných rukavic nebo použitých pryžových rukavic,
b) sejmutí kapuce ochranného oděvu z vnitřní strany,
c) rozepnutí a shrnutí ochranného oděvu k holeňové obuvi,
d) sejmutí gumové holeňové obuvi popř. návleku a ochranného oděvu,
e) sejmutí ochranné masky s filtrem,
f) pokud jsou použity ochranné brýle a filtrační polomaska sejmou se nejdříve ochranné brýle
a následně filtrační polomaska,
g) sejmutí latexových chirurgických rukavic,
h) okamžitá dezinfekce rukou a obličeje a oplach pitnou vodou.
Odkládání protichemického ochranného oděvu (přetlakového nebo rovnotlakého) se provádí dle návodu
výrobce. Latexové chirurgické rukavice se snímají jako poslední.
Pozn.: Pokud je použita ochranná plovací vesta, svléká se jako první.
8. Manipulace s použitými jednorázovými OOP
a) Použité jednorázové osobní ochranné pracovní prostředky se ukládají do dvou samostatně
uzavíratelných polyethylenových pytlů.
b) Po dezinfekci vnějšího pytle se ukládají do pevného transportního obalu, např. sudu a budou
likvidovány jako nebezpečný odpad v souladu se zákonem o odpadech (zákon č.185/2001 Sb. a vyhl.
č. 381/2001 Sb., příl. 1, položka 18) nebo budou ponechány v místě ohniska a likvidovány společně
s kadávery a jinými kontaminovanými předměty.
c) Likvidace se provádí v určených spalovnách. Informace o rozmístění těchto spaloven v jednotlivých
krajích podá příslušný orgán životního prostředí.
9. Princip pravidelné denní sebekontroly
Pravidelná denní sebekontrola se provádí ještě 10 dnů po poslední expozici infekčním agens a spočívá
ve sledování vlastního zdravotního stavu se zvýšeným důrazem k následujícím příznakům:
a) zvýšená teplota nad 38? C,
b) kašel,
c) bolest v krku,
d) dýchací obtíže,
e) zažívací poruchy, např. zvracení, průjem, bolesti břicha.